Casio G-Shock: Kult, ktorý vznikol pred 35 rokmi

Tagy: O značke | Casio | Klasické

Vojtěch Pospíšil | 29.5.2019 | 25 MIN

V dnešnej dobe si zákazník môže vybrať z pomerne pestrej ponuky odolných hodiniek, pričom na čele pelotónu sú s veľkým náskokom ikonické G-Shock od Casia. Táto možnosť tu ale vždy nebola. Prenesme sa na začiatok 80. rokov minulého storočia, keď boli hodinky krehkým artiklom.

Skúsenosť s tým mal i Kiku Ibe, ktorý pôsobil ako vedúci vývojár v Casiu. Raz po ceste do práce omylom upustil cenné hodinky, ktoré dostal od svojho otca. Samozrejme sa rozpadli na kúsky. Ibeho to rozčúlilo, ale zároveň ho to podnietilo k tomu, aby situáciu zmenil a vytvoril naozaj odolné hodinky.

"V tej dobe sa to bralo tak, že s hodinkami by sa malo zaobchádzať opatrne a malo by sa o ne starať. Vo mne sa ale zrodila výzva, aby som to napravil. Chcel som vytvoriť hodinky, ktoré by sa nerozbili, ani keď by spadli na zem. To bol začiatok série G-Shock, " uviedol Ibe pred niekoľkými rokmi v jednom zo svojich verejných vystúpení.

Nebola to ale jednoduchá cesta, ako to už pri podobných prelomových vynálezoch a objavoch býva. Ibe mal totiž k dispozícii len trojčlenný tím a vzhľadom k tomu, že predtým nikto nič podobné nevytvoril, nemal odkiaľ čerpať poznatky a musel s kolegami všetko vyvíjať od začiatku. Práce na revolučných odolných hodinkách tak začali v roku 1981.

Hoci pred sebou mali japonskí inžinieri celý rad výziev, cieľ im Ibe stanovil jednoduchý. Na svoju dobu ambiciózny, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho "Triple Ten", teda niečo ako "Trojitá desiatka". Hodinky museli prežiť pád z výšky 10 metrov, mať vodotesnosť 10 atmosfér a batéria musela vydržať 10 rokov.

Svetlo sveta uzrelo mnoho prototypov, ale vytýčený cieľ bol stále v nedohľadne. Ibe a jeho kolegovia síce vytvorili nárazom odolnú štruktúru, ktorú tvorilo päť stupňov ochrany strojčeka, ale keď Ibe hodinky potajomky hádzal z okna vo vývojovom centre Casia, stále dochádzalo k poškodeniu niekoľkých elektronických častí. A keď ich vylepšil, rozbili sa zase iné. Vyskúšal všetko, čo ho napadlo, ale úspech sa stále nedostavil. Tvrdohlavý inžinier sa však nevzdával a jeho vytrvalosť priniesla ovocie.

Na riešenie prišiel, ako inak, náhodou. Raz sa prechádzal okolo detského ihriska a všimol si dievčatko, ktoré si hádzalo o zem gumovú loptičku. Bolo mu jasné, že stred loptičky netrpí takými nárazmi a predstavil si v ňom "plávajúci" strojček. So svojím tímom teda strojček vypolstrovaný veľmi jemným materiálom umiestnil do hodiniek tak, že je so zvyškom konštrukcie spojený len na niekoľkých miestach. Stalo sa tak po viac ako 200 vyskúšaných prototypoch, takže to naozaj nebola jednoduchá cesta, avšak nakoniec predsa len úspešná.

Prvý model s názvom DW-5000 bol predstavený v apríli roku 1983 a je potrebné dodať, že sa z neho nestal okamžitý bestseller. Casio ale novému radu G-Shock verilo a veľká odolnosť bola samozrejme solídnym marketingovým ťahákom. Hodinky pochopiteľne neboli úplne nerozbitné, ako by si mohol niekto myslieť, to ale ani nebolo Ibeho zámerom. G-Shock podľa neho majú vydržať také nárazy, aké by prežil aj ich užívateľ. Znie to možno celkom chladne a kruto, ale z praktického hľadiska to dáva zmysel.

Casio nezaspali na vavrínoch a rad G-Shock ďalej vyvíjali a rozvíjali. V roku 1989 uviedli prvý analógovo-digitálny model G-Shock a o tri roky neskôr prvý model so senzorom - konkrétne sa jednalo o teplomer. V roku 1993 sa objavil v predaji rad Frogman, teda potápačské G-Shock s vodotesnosťou 200 metrov. Mimochodom, dnes je to jedna z vôbec najpopulárnejších kolekcií.

Práve v 90. rokoch minulého storočia zaznamenal G-Shock ohromný nárast popularity. Tieto hodinky si pre ich odolnosť a tiež jasnú rozpoznateľnosť obľúbili ľudia z mnohých odvetví, či už išlo o vojakov, príslušníkov ozbrojených a záchranných zložiek, športovcov alebo umelcov. Nie je teda prekvapením, že Casio sa svojmu novému predajnému hitu naozaj venovalo, a keď Ibe vyvíjal vzhľadovo uhladenejší G-Shock s oceľovým puzdrom (predstavený v roku 1996), dostal vtedy k dispozícii už osem vývojárov.

V niektorých rokoch Casio ročne uviedlo aj vyše 200 modelov, ale nebolo to len o kvantite. Japonský gigant postupne vylepšoval použitú technológiu. Na začiatku boli okrem nevyhnutnej odolnosti neoddeliteľnou súčasťou G-Shock funkcie stopiek, alarmu, 12/24-hodinového režimu a samozrejme podsvietenie. Ak sa pozrieme na výpočet ďalších funkcií, ktoré Casio počas rokov pridávalo, je jasné, že značka prešla dlhú cestu. Posúďte sami z výpočtu niektorých vlastností, ktorými sú vybavené rozličné modely.

• Twin Sensor - kompas a teplomer
• Triple Sensor - kompas, teplomer a tlakomer/výškomer
• Tough Solar - napájanie umelým aj slnečným svetlom
• Multi Band 6 - rádiové riadenie času na základe atómových hodín
• GPS Hybrid Wave Ceptor - riadenie času pomocou GPS kdekoľvek na svete
• Bluetooth - možnosť prepojenia so smartfónom

Okrem odolnosti, technickej nadupanosti a širokému záberu kolekcií si G-Shock získali obľubu aj vďaka atraktívnej cenovej politike, keď si vyberie naozaj každý. Najlacnejšie kúsky začínajú okolo 100 € a končia v rade MR-G na 4000 €. Teda, končili. Casio pred pár rokmi prekvapilo a uviedlo limitovanú edíciu MRG-G1000HT s cenovkou 6720 €. A čuduj sa svete, po všetkých 300 kusoch sa len zaprášilo. Odvtedy uzreli svetlo sveta ďalšie tri takéto edície s ešte vyššou cenou a scenár sa vždy opakoval.

Ak vám vyššie uvedené nestačí ako dôkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock naozaj dobyli svet, tak pre vás máme jedno číslo. Sto miliónov, tj. 100 000 000. S týmto číslom sa Casio pochválilo vlani v druhej polovici roka, keď oznámilo, že presne toľko G-Shock od roku 1983 vyrobilo. Od tej doby už pribudlo ďalších pár miliónov a nezdá sa, že by sa toto tempo malo spomaliť ...

V dnešní době si zákazník může vybrat z poměrně pestré nabídky odolných hodinek, přičemž v čele pelotonu jsou s velkým náskokem ikonické G-Shocky od Casia. Tato možnost tu ale vždy nebyla. Přenesme se na začátek 80. let minulého století, kdy hodinky byly křehkým artiklem.

Zkušenost s tím měl i Kikuo Ibe, jenž působil jako vedoucí vývoje v Casiu. Jednou po cestě do práce omylem upustil cenné hodinky, které dostal od svého otce. Samozřejmě se rozpadly na kousky. Ibeho to rozčílilo, ale zároveň ho to podnítilo k tomu, aby situaci změnil a vytvořil opravdu odolné hodinky.

„V té době se to bralo tak, že s hodinkami by se mělo zacházet opatrně a mělo by se o ně pečovat. Ve mně se ale zrodila výzva, abych to napravil. Chtěl jsem vytvořit hodinky, které by se nerozbily, ani když by spadly na zem. To byl začátek řady G-Shock," uvedl Ibe před několika lety v jednom ze svých veřejných vystoupení.

Nebyla to ale jednoduchá cesta, jak už to u podobných přelomových vynálezů a objevů bývá obvyklé. Ibe měl totiž k dispozici pouze tříčlenný tým a vzhledem k tomu, že předtím nikdo nic podobného nevytvořil, neměl odkud čerpat poznatky a musel s kolegy všechno vyvíjet od začátku. Práce na revolučních odolných hodinkách tak začaly v roce 1981.

Ačkoliv před sebou měli japonští inženýři celou řadu výzev, cíl jim Ibe stanovil jednoduchý. Na svou dobu ambiciózní, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho jako „Triple Ten", tedy něco jako „Trojitá desítka". Hodinky musely přežít pád z výšky 10 metrů, mít vodotěsnost 10 atmosfér a baterie musela vydržet 10 let.

Světlo světa spatřilo mnoho prototypů, ale vytyčený cíl byl stále v nedohlednu. Ibe a jeho kolegové sice vytvořili nárazům odolnou strukturu, jíž tvořilo pět stupňů ochrany strojku, ale když Ibe hodinky potají házel z okna ve vývojovém centru Casia, stále docházelo k poškození několika elektronických částí. A když je vylepšil, rozbily se zase jiné. Vyzkoušel všechno, co ho napadlo, ale úspěch se stále nedostavoval. Tvrdohlavý inženýr se ale nevzdával a jeho vytrvalost přinesla ovoce.

Na řešení přišel, jak jinak, náhodou. Jednou se procházel kolem dětského hřiště a všiml si holčičky, která si házela o zem s gumovým míčkem. Bylo mu jasné, že střed míčku netrpí takovými nárazy a představil si v něm „plovoucí" strojek. Se svým týmem tak strojek vypolstrovaný velmi jemným materiálem umístil do hodinek tak, že je se zbytkem konstrukce spojen jen na několika místech. Stalo se tak po více než 200 vyzkoušených prototypech, takže to opravdu nebyla jednoduchá cesta, nicméně přece jen úspěšná.

První model s názvem DW-5000 byl představen v dubnu roku 1983 a je třeba říct, že se z něj nestal okamžitý bestseller. Casio ale nové řadě G-Shock věřilo a velká odolnost byla samozřejmě solidním marketingovým tahákem. Hodinky pochopitelně nebyly úplně nerozbitné, jak by si mohl někdo myslet, to ale ani nebylo Ibeho záměrem. G-Shocky podle něj mají vydržet takové nárazy, jaké by přežil i jejich uživatel. Zní to možná docela chladně a krutě, ale z praktického hlediska to dává smysl.

Casio neusnulo na vavřínech a řadu G-Shock dále vyvíjelo a rozvíjelo. V roce 1989 uvedlo první analogovo-digitální model G-Shock a o tři roky později první model se senzorem - konkrétně se jednalo o teploměr. V roce 1993 se objevila v prodeji řada Frogman, tedy potápěčské G-Shock s vodotěsností 200 metrů. Mimochodem, dnes je to jedna z vůbec nejpopulárnějších kolekcí.

Právě v 90. letech minulého století zaznamenal G-Shock ohromný nárůst popularity. Tyto hodinky si pro jejich odolnost a také jasnou rozpoznatelnost oblíbili lidé z mnoha odvětví, ať už se jednalo o vojáky, příslušníky ozbrojených a záchranných složek, sportovce nebo umělce. Není tak překvapením, že Casio se svému novému prodejnímu hitu opravdu věnovalo, a když Ibe vyvíjel vzhledově uhlazenější G-Shocky s ocelovým pouzdrem (představeny v roce 1996), dostal tenkrát k ruce už osm vývojářů.

V některých letech Casio ročně uvedlo i přes 200 modelů, ale nebylo to jen o kvantitě. Japonský gigant postupně vylepšoval použitou technologii. Na začátku byly kromě nezbytné odolnosti nedílnou součástí G-Shocků funkce stopek, alarmu, 12/24hodinového režimu a samozřejmě podsvícení. Pokud se podíváme na výčet dalších funkcí, které Casio během let přidávalo, je jasné, že značka ušla dlouhou cestu. Posuďte sami z výčtu některých vlastností, jimiž jsou vybaveny rozličné modely.

• Twin Sensor - kompas a teploměr
• Triple Sensor - kompas, teploměr a tlakoměr/výškoměr
• Tough Solar - napájení umělým i slunečním světlem
• Multi Band 6 - rádiové řízení času na základě atomových hodin
• GPS Hybrid Wave Ceptor - řízení času pomocí GPS kdekoliv na světě
• Bluetooth - možnost propojení s chytrým telefonem

Kromě odolnosti, technické nadupanosti a širokém záběru kolekcí si G-Shocky získaly na oblibě také díky atraktivní cenové politice, kdy si vybere opravdu každý. Nejlevnější kousky začínají na pár tisících a končí se v řadě MR-G na desítkách tisíc. Tedy, končilo se. Casio před pár lety překvapilo a uvedlo limitovanou edici MRG-G1000HT s cenovkou 168 tisíc korun. A světe div se, po všech 300 kusech se jen zaprášilo. Od té doby spatřily světlo světa další tři takové edice s ještě vyšší cenou a scénář se vždy opakoval.

Pokud vám výše uvedené nestačí jako důkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock opravdu dobyli svět, tak pro vás máme jedno číslo. Sto miliónů, tj. 100 000 000. S tímto číslem se Casio pochlubilo loni v druhé půlce roku, když oznámilo, že přesně tolik G-Shocků od roku 1983 vyrobilo. Od té doby už přibylo dalších pár miliónů a nezdá se, že by se toto tempo mělo zpomalit...

Casio G-Shock: Kult, který vznikl před 35 lety

V dnešní době si zákazník může vybrat z poměrně pestré nabídky odolných hodinek, přičemž v čele pelotonu jsou s velkým náskokem ikonické G-Shocky od Casia. Tato možnost tu ale vždy nebyla. Přenesme se na začátek 80. let minulého století, kdy hodinky byly křehkým artiklem.

Zkušenost s tím měl i Kikuo Ibe, jenž působil jako vedoucí vývoje v Casiu. Jednou po cestě do práce omylem upustil cenné hodinky, které dostal od svého otce. Samozřejmě se rozpadly na kousky. Ibeho to rozčílilo, ale zároveň ho to podnítilo k tomu, aby situaci změnil a vytvořil opravdu odolné hodinky.

„V té době se to bralo tak, že s hodinkami by se mělo zacházet opatrně a mělo by se o ně pečovat. Ve mně se ale zrodila výzva, abych to napravil. Chtěl jsem vytvořit hodinky, které by se nerozbily, ani když by spadly na zem. To byl začátek řady G-Shock," uvedl Ibe před několika lety v jednom ze svých veřejných vystoupení.

Nebyla to ale jednoduchá cesta, jak už to u podobných přelomových vynálezů a objevů bývá obvyklé. Ibe měl totiž k dispozici pouze tříčlenný tým a vzhledem k tomu, že předtím nikdo nic podobného nevytvořil, neměl odkud čerpat poznatky a musel s kolegy všechno vyvíjet od začátku. Práce na revolučních odolných hodinkách tak začaly v roce 1981.

Ačkoliv před sebou měli japonští inženýři celou řadu výzev, cíl jim Ibe stanovil jednoduchý. Na svou dobu ambiciózní, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho jako „Triple Ten", tedy něco jako „Trojitá desítka". Hodinky musely přežít pád z výšky 10 metrů, mít vodotěsnost 10 atmosfér a baterie musela vydržet 10 let.

Světlo světa spatřilo mnoho prototypů, ale vytyčený cíl byl stále v nedohlednu. Ibe a jeho kolegové sice vytvořili nárazům odolnou strukturu, jíž tvořilo pět stupňů ochrany strojku, ale když Ibe hodinky potají házel z okna ve vývojovém centru Casia, stále docházelo k poškození několika elektronických částí. A když je vylepšil, rozbily se zase jiné. Vyzkoušel všechno, co ho napadlo, ale úspěch se stále nedostavoval. Tvrdohlavý inženýr se ale nevzdával a jeho vytrvalost přinesla ovoce.

Na řešení přišel, jak jinak, náhodou. Jednou se procházel kolem dětského hřiště a všiml si holčičky, která si házela o zem s gumovým míčkem. Bylo mu jasné, že střed míčku netrpí takovými nárazy a představil si v něm „plovoucí" strojek. Se svým týmem tak strojek vypolstrovaný velmi jemným materiálem umístil do hodinek tak, že je se zbytkem konstrukce spojen jen na několika místech. Stalo se tak po více než 200 vyzkoušených prototypech, takže to opravdu nebyla jednoduchá cesta, nicméně přece jen úspěšná.

První model s názvem DW-5000 byl představen v dubnu roku 1983 a je třeba říct, že se z něj nestal okamžitý bestseller. Casio ale nové řadě G-Shock věřilo a velká odolnost byla samozřejmě solidním marketingovým tahákem. Hodinky pochopitelně nebyly úplně nerozbitné, jak by si mohl někdo myslet, to ale ani nebylo Ibeho záměrem. G-Shocky podle něj mají vydržet takové nárazy, jaké by přežil i jejich uživatel. Zní to možná docela chladně a krutě, ale z praktického hlediska to dává smysl.

Casio neusnulo na vavřínech a řadu G-Shock dále vyvíjelo a rozvíjelo. V roce 1989 uvedlo první analogovo-digitální model G-Shock a o tři roky později první model se senzorem - konkrétně se jednalo o teploměr. V roce 1993 se objevila v prodeji řada Frogman, tedy potápěčské G-Shock s vodotěsností 200 metrů. Mimochodem, dnes je to jedna z vůbec nejpopulárnějších kolekcí.

Právě v 90. letech minulého století zaznamenal G-Shock ohromný nárůst popularity. Tyto hodinky si pro jejich odolnost a také jasnou rozpoznatelnost oblíbili lidé z mnoha odvětví, ať už se jednalo o vojáky, příslušníky ozbrojených a záchranných složek, sportovce nebo umělce. Není tak překvapením, že Casio se svému novému prodejnímu hitu opravdu věnovalo, a když Ibe vyvíjel vzhledově uhlazenější G-Shocky s ocelovým pouzdrem (představeny v roce 1996), dostal tenkrát k ruce už osm vývojářů.

V některých letech Casio ročně uvedlo i přes 200 modelů, ale nebylo to jen o kvantitě. Japonský gigant postupně vylepšoval použitou technologii. Na začátku byly kromě nezbytné odolnosti nedílnou součástí G-Shocků funkce stopek, alarmu, 12/24hodinového režimu a samozřejmě podsvícení. Pokud se podíváme na výčet dalších funkcí, které Casio během let přidávalo, je jasné, že značka ušla dlouhou cestu. Posuďte sami z výčtu některých vlastností, jimiž jsou vybaveny rozličné modely.

• Twin Sensor - kompas a teploměr
• Triple Sensor - kompas, teploměr a tlakoměr/výškoměr
• Tough Solar - napájení umělým i slunečním světlem
• Multi Band 6 - rádiové řízení času na základě atomových hodin
• GPS Hybrid Wave Ceptor - řízení času pomocí GPS kdekoliv na světě
• Bluetooth - možnost propojení s chytrým telefonem

Kromě odolnosti, technické nadupanosti a širokém záběru kolekcí si G-Shocky získaly na oblibě také díky atraktivní cenové politice, kdy si vybere opravdu každý. Nejlevnější kousky začínají na pár tisících a končí se v řadě MR-G na desítkách tisíc. Tedy, končilo se. Casio před pár lety překvapilo a uvedlo limitovanou edici MRG-G1000HT s cenovkou 168 tisíc korun. A světe div se, po všech 300 kusech se jen zaprášilo. Od té doby spatřily světlo světa další tři takové edice s ještě vyšší cenou a scénář se vždy opakoval.

Pokud vám výše uvedené nestačí jako důkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock opravdu dobyli svět, tak pro vás máme jedno číslo. Sto miliónů, tj. 100 000 000. S tímto číslem se Casio pochlubilo loni v druhé půlce roku, když oznámilo, že přesně tolik G-Shocků od roku 1983 vyrobilo. Od té doby už přibylo dalších pár miliónů a nezdá se, že by se toto tempo mělo zpomalit...

Casio G-Shock: Kult, který vznikl před 35 lety

V dnešní době si zákazník může vybrat z poměrně pestré nabídky odolných hodinek, přičemž v čele pelotonu jsou s velkým náskokem ikonické G-Shocky od Casia. Tato možnost tu ale vždy nebyla. Přenesme se na začátek 80. let minulého století, kdy hodinky byly křehkým artiklem.

Zkušenost s tím měl i Kikuo Ibe, jenž působil jako vedoucí vývoje v Casiu. Jednou po cestě do práce omylem upustil cenné hodinky, které dostal od svého otce. Samozřejmě se rozpadly na kousky. Ibeho to rozčílilo, ale zároveň ho to podnítilo k tomu, aby situaci změnil a vytvořil opravdu odolné hodinky.

„V té době se to bralo tak, že s hodinkami by se mělo zacházet opatrně a mělo by se o ně pečovat. Ve mně se ale zrodila výzva, abych to napravil. Chtěl jsem vytvořit hodinky, které by se nerozbily, ani když by spadly na zem. To byl začátek řady G-Shock," uvedl Ibe před několika lety v jednom ze svých veřejných vystoupení.

Nebyla to ale jednoduchá cesta, jak už to u podobných přelomových vynálezů a objevů bývá obvyklé. Ibe měl totiž k dispozici pouze tříčlenný tým a vzhledem k tomu, že předtím nikdo nic podobného nevytvořil, neměl odkud čerpat poznatky a musel s kolegy všechno vyvíjet od začátku. Práce na revolučních odolných hodinkách tak začaly v roce 1981.

Ačkoliv před sebou měli japonští inženýři celou řadu výzev, cíl jim Ibe stanovil jednoduchý. Na svou dobu ambiciózní, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho jako „Triple Ten", tedy něco jako „Trojitá desítka". Hodinky musely přežít pád z výšky 10 metrů, mít vodotěsnost 10 atmosfér a baterie musela vydržet 10 let.

Světlo světa spatřilo mnoho prototypů, ale vytyčený cíl byl stále v nedohlednu. Ibe a jeho kolegové sice vytvořili nárazům odolnou strukturu, jíž tvořilo pět stupňů ochrany strojku, ale když Ibe hodinky potají házel z okna ve vývojovém centru Casia, stále docházelo k poškození několika elektronických částí. A když je vylepšil, rozbily se zase jiné. Vyzkoušel všechno, co ho napadlo, ale úspěch se stále nedostavoval. Tvrdohlavý inženýr se ale nevzdával a jeho vytrvalost přinesla ovoce.

Na řešení přišel, jak jinak, náhodou. Jednou se procházel kolem dětského hřiště a všiml si holčičky, která si házela o zem s gumovým míčkem. Bylo mu jasné, že střed míčku netrpí takovými nárazy a představil si v něm „plovoucí" strojek. Se svým týmem tak strojek vypolstrovaný velmi jemným materiálem umístil do hodinek tak, že je se zbytkem konstrukce spojen jen na několika místech. Stalo se tak po více než 200 vyzkoušených prototypech, takže to opravdu nebyla jednoduchá cesta, nicméně přece jen úspěšná.

První model s názvem DW-5000 byl představen v dubnu roku 1983 a je třeba říct, že se z něj nestal okamžitý bestseller. Casio ale nové řadě G-Shock věřilo a velká odolnost byla samozřejmě solidním marketingovým tahákem. Hodinky pochopitelně nebyly úplně nerozbitné, jak by si mohl někdo myslet, to ale ani nebylo Ibeho záměrem. G-Shocky podle něj mají vydržet takové nárazy, jaké by přežil i jejich uživatel. Zní to možná docela chladně a krutě, ale z praktického hlediska to dává smysl.

Casio neusnulo na vavřínech a řadu G-Shock dále vyvíjelo a rozvíjelo. V roce 1989 uvedlo první analogovo-digitální model G-Shock a o tři roky později první model se senzorem - konkrétně se jednalo o teploměr. V roce 1993 se objevila v prodeji řada Frogman, tedy potápěčské G-Shock s vodotěsností 200 metrů. Mimochodem, dnes je to jedna z vůbec nejpopulárnějších kolekcí.

Právě v 90. letech minulého století zaznamenal G-Shock ohromný nárůst popularity. Tyto hodinky si pro jejich odolnost a také jasnou rozpoznatelnost oblíbili lidé z mnoha odvětví, ať už se jednalo o vojáky, příslušníky ozbrojených a záchranných složek, sportovce nebo umělce. Není tak překvapením, že Casio se svému novému prodejnímu hitu opravdu věnovalo, a když Ibe vyvíjel vzhledově uhlazenější G-Shocky s ocelovým pouzdrem (představeny v roce 1996), dostal tenkrát k ruce už osm vývojářů.

V některých letech Casio ročně uvedlo i přes 200 modelů, ale nebylo to jen o kvantitě. Japonský gigant postupně vylepšoval použitou technologii. Na začátku byly kromě nezbytné odolnosti nedílnou součástí G-Shocků funkce stopek, alarmu, 12/24hodinového režimu a samozřejmě podsvícení. Pokud se podíváme na výčet dalších funkcí, které Casio během let přidávalo, je jasné, že značka ušla dlouhou cestu. Posuďte sami z výčtu některých vlastností, jimiž jsou vybaveny rozličné modely.

• Twin Sensor - kompas a teploměr
• Triple Sensor - kompas, teploměr a tlakoměr/výškoměr
• Tough Solar - napájení umělým i slunečním světlem
• Multi Band 6 - rádiové řízení času na základě atomových hodin
• GPS Hybrid Wave Ceptor - řízení času pomocí GPS kdekoliv na světě
• Bluetooth - možnost propojení s chytrým telefonem

Kromě odolnosti, technické nadupanosti a širokém záběru kolekcí si G-Shocky získaly na oblibě také díky atraktivní cenové politice, kdy si vybere opravdu každý. Nejlevnější kousky začínají na pár tisících a končí se v řadě MR-G na desítkách tisíc. Tedy, končilo se. Casio před pár lety překvapilo a uvedlo limitovanou edici MRG-G1000HT s cenovkou 168 tisíc korun. A světe div se, po všech 300 kusech se jen zaprášilo. Od té doby spatřily světlo světa další tři takové edice s ještě vyšší cenou a scénář se vždy opakoval.

Pokud vám výše uvedené nestačí jako důkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock opravdu dobyli svět, tak pro vás máme jedno číslo. Sto miliónů, tj. 100 000 000. S tímto číslem se Casio pochlubilo loni v druhé půlce roku, když oznámilo, že přesně tolik G-Shocků od roku 1983 vyrobilo. Od té doby už přibylo dalších pár miliónů a nezdá se, že by se toto tempo mělo zpomalit...

Casio G-Shock: Kult, který vznikl před 35 lety

V dnešní době si zákazník může vybrat z poměrně pestré nabídky odolných hodinek, přičemž v čele pelotonu jsou s velkým náskokem ikonické G-Shocky od Casia. Tato možnost tu ale vždy nebyla. Přenesme se na začátek 80. let minulého století, kdy hodinky byly křehkým artiklem.

Zkušenost s tím měl i Kikuo Ibe, jenž působil jako vedoucí vývoje v Casiu. Jednou po cestě do práce omylem upustil cenné hodinky, které dostal od svého otce. Samozřejmě se rozpadly na kousky. Ibeho to rozčílilo, ale zároveň ho to podnítilo k tomu, aby situaci změnil a vytvořil opravdu odolné hodinky.

„V té době se to bralo tak, že s hodinkami by se mělo zacházet opatrně a mělo by se o ně pečovat. Ve mně se ale zrodila výzva, abych to napravil. Chtěl jsem vytvořit hodinky, které by se nerozbily, ani když by spadly na zem. To byl začátek řady G-Shock," uvedl Ibe před několika lety v jednom ze svých veřejných vystoupení.

Nebyla to ale jednoduchá cesta, jak už to u podobných přelomových vynálezů a objevů bývá obvyklé. Ibe měl totiž k dispozici pouze tříčlenný tým a vzhledem k tomu, že předtím nikdo nic podobného nevytvořil, neměl odkud čerpat poznatky a musel s kolegy všechno vyvíjet od začátku. Práce na revolučních odolných hodinkách tak začaly v roce 1981.

Ačkoliv před sebou měli japonští inženýři celou řadu výzev, cíl jim Ibe stanovil jednoduchý. Na svou dobu ambiciózní, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho jako „Triple Ten", tedy něco jako „Trojitá desítka". Hodinky musely přežít pád z výšky 10 metrů, mít vodotěsnost 10 atmosfér a baterie musela vydržet 10 let.

Světlo světa spatřilo mnoho prototypů, ale vytyčený cíl byl stále v nedohlednu. Ibe a jeho kolegové sice vytvořili nárazům odolnou strukturu, jíž tvořilo pět stupňů ochrany strojku, ale když Ibe hodinky potají házel z okna ve vývojovém centru Casia, stále docházelo k poškození několika elektronických částí. A když je vylepšil, rozbily se zase jiné. Vyzkoušel všechno, co ho napadlo, ale úspěch se stále nedostavoval. Tvrdohlavý inženýr se ale nevzdával a jeho vytrvalost přinesla ovoce.

Na řešení přišel, jak jinak, náhodou. Jednou se procházel kolem dětského hřiště a všiml si holčičky, která si házela o zem s gumovým míčkem. Bylo mu jasné, že střed míčku netrpí takovými nárazy a představil si v něm „plovoucí" strojek. Se svým týmem tak strojek vypolstrovaný velmi jemným materiálem umístil do hodinek tak, že je se zbytkem konstrukce spojen jen na několika místech. Stalo se tak po více než 200 vyzkoušených prototypech, takže to opravdu nebyla jednoduchá cesta, nicméně přece jen úspěšná.

První model s názvem DW-5000 byl představen v dubnu roku 1983 a je třeba říct, že se z něj nestal okamžitý bestseller. Casio ale nové řadě G-Shock věřilo a velká odolnost byla samozřejmě solidním marketingovým tahákem. Hodinky pochopitelně nebyly úplně nerozbitné, jak by si mohl někdo myslet, to ale ani nebylo Ibeho záměrem. G-Shocky podle něj mají vydržet takové nárazy, jaké by přežil i jejich uživatel. Zní to možná docela chladně a krutě, ale z praktického hlediska to dává smysl.

Casio neusnulo na vavřínech a řadu G-Shock dále vyvíjelo a rozvíjelo. V roce 1989 uvedlo první analogovo-digitální model G-Shock a o tři roky později první model se senzorem - konkrétně se jednalo o teploměr. V roce 1993 se objevila v prodeji řada Frogman, tedy potápěčské G-Shock s vodotěsností 200 metrů. Mimochodem, dnes je to jedna z vůbec nejpopulárnějších kolekcí.

Právě v 90. letech minulého století zaznamenal G-Shock ohromný nárůst popularity. Tyto hodinky si pro jejich odolnost a také jasnou rozpoznatelnost oblíbili lidé z mnoha odvětví, ať už se jednalo o vojáky, příslušníky ozbrojených a záchranných složek, sportovce nebo umělce. Není tak překvapením, že Casio se svému novému prodejnímu hitu opravdu věnovalo, a když Ibe vyvíjel vzhledově uhlazenější G-Shocky s ocelovým pouzdrem (představeny v roce 1996), dostal tenkrát k ruce už osm vývojářů.

V některých letech Casio ročně uvedlo i přes 200 modelů, ale nebylo to jen o kvantitě. Japonský gigant postupně vylepšoval použitou technologii. Na začátku byly kromě nezbytné odolnosti nedílnou součástí G-Shocků funkce stopek, alarmu, 12/24hodinového režimu a samozřejmě podsvícení. Pokud se podíváme na výčet dalších funkcí, které Casio během let přidávalo, je jasné, že značka ušla dlouhou cestu. Posuďte sami z výčtu některých vlastností, jimiž jsou vybaveny rozličné modely.

• Twin Sensor - kompas a teploměr
• Triple Sensor - kompas, teploměr a tlakoměr/výškoměr
• Tough Solar - napájení umělým i slunečním světlem
• Multi Band 6 - rádiové řízení času na základě atomových hodin
• GPS Hybrid Wave Ceptor - řízení času pomocí GPS kdekoliv na světě
• Bluetooth - možnost propojení s chytrým telefonem

Kromě odolnosti, technické nadupanosti a širokém záběru kolekcí si G-Shocky získaly na oblibě také díky atraktivní cenové politice, kdy si vybere opravdu každý. Nejlevnější kousky začínají na pár tisících a končí se v řadě MR-G na desítkách tisíc. Tedy, končilo se. Casio před pár lety překvapilo a uvedlo limitovanou edici MRG-G1000HT s cenovkou 168 tisíc korun. A světe div se, po všech 300 kusech se jen zaprášilo. Od té doby spatřily světlo světa další tři takové edice s ještě vyšší cenou a scénář se vždy opakoval.

Pokud vám výše uvedené nestačí jako důkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock opravdu dobyli svět, tak pro vás máme jedno číslo. Sto miliónů, tj. 100 000 000. S tímto číslem se Casio pochlubilo loni v druhé půlce roku, když oznámilo, že přesně tolik G-Shocků od roku 1983 vyrobilo. Od té doby už přibylo dalších pár miliónů a nezdá se, že by se toto tempo mělo zpomalit...

Casio G-Shock: Kult, který vznikl před 35 lety

V dnešní době si zákazník může vybrat z poměrně pestré nabídky odolných hodinek, přičemž v čele pelotonu jsou s velkým náskokem ikonické G-Shocky od Casia. Tato možnost tu ale vždy nebyla. Přenesme se na začátek 80. let minulého století, kdy hodinky byly křehkým artiklem.

Zkušenost s tím měl i Kikuo Ibe, jenž působil jako vedoucí vývoje v Casiu. Jednou po cestě do práce omylem upustil cenné hodinky, které dostal od svého otce. Samozřejmě se rozpadly na kousky. Ibeho to rozčílilo, ale zároveň ho to podnítilo k tomu, aby situaci změnil a vytvořil opravdu odolné hodinky.

„V té době se to bralo tak, že s hodinkami by se mělo zacházet opatrně a mělo by se o ně pečovat. Ve mně se ale zrodila výzva, abych to napravil. Chtěl jsem vytvořit hodinky, které by se nerozbily, ani když by spadly na zem. To byl začátek řady G-Shock," uvedl Ibe před několika lety v jednom ze svých veřejných vystoupení.

Nebyla to ale jednoduchá cesta, jak už to u podobných přelomových vynálezů a objevů bývá obvyklé. Ibe měl totiž k dispozici pouze tříčlenný tým a vzhledem k tomu, že předtím nikdo nic podobného nevytvořil, neměl odkud čerpat poznatky a musel s kolegy všechno vyvíjet od začátku. Práce na revolučních odolných hodinkách tak začaly v roce 1981.

Ačkoliv před sebou měli japonští inženýři celou řadu výzev, cíl jim Ibe stanovil jednoduchý. Na svou dobu ambiciózní, ale jednoduchý a úderný. Nazval ho jako „Triple Ten", tedy něco jako „Trojitá desítka". Hodinky musely přežít pád z výšky 10 metrů, mít vodotěsnost 10 atmosfér a baterie musela vydržet 10 let.

Světlo světa spatřilo mnoho prototypů, ale vytyčený cíl byl stále v nedohlednu. Ibe a jeho kolegové sice vytvořili nárazům odolnou strukturu, jíž tvořilo pět stupňů ochrany strojku, ale když Ibe hodinky potají házel z okna ve vývojovém centru Casia, stále docházelo k poškození několika elektronických částí. A když je vylepšil, rozbily se zase jiné. Vyzkoušel všechno, co ho napadlo, ale úspěch se stále nedostavoval. Tvrdohlavý inženýr se ale nevzdával a jeho vytrvalost přinesla ovoce.

Na řešení přišel, jak jinak, náhodou. Jednou se procházel kolem dětského hřiště a všiml si holčičky, která si házela o zem s gumovým míčkem. Bylo mu jasné, že střed míčku netrpí takovými nárazy a představil si v něm „plovoucí" strojek. Se svým týmem tak strojek vypolstrovaný velmi jemným materiálem umístil do hodinek tak, že je se zbytkem konstrukce spojen jen na několika místech. Stalo se tak po více než 200 vyzkoušených prototypech, takže to opravdu nebyla jednoduchá cesta, nicméně přece jen úspěšná.

První model s názvem DW-5000 byl představen v dubnu roku 1983 a je třeba říct, že se z něj nestal okamžitý bestseller. Casio ale nové řadě G-Shock věřilo a velká odolnost byla samozřejmě solidním marketingovým tahákem. Hodinky pochopitelně nebyly úplně nerozbitné, jak by si mohl někdo myslet, to ale ani nebylo Ibeho záměrem. G-Shocky podle něj mají vydržet takové nárazy, jaké by přežil i jejich uživatel. Zní to možná docela chladně a krutě, ale z praktického hlediska to dává smysl.

Casio neusnulo na vavřínech a řadu G-Shock dále vyvíjelo a rozvíjelo. V roce 1989 uvedlo první analogovo-digitální model G-Shock a o tři roky později první model se senzorem - konkrétně se jednalo o teploměr. V roce 1993 se objevila v prodeji řada Frogman, tedy potápěčské G-Shock s vodotěsností 200 metrů. Mimochodem, dnes je to jedna z vůbec nejpopulárnějších kolekcí.

Právě v 90. letech minulého století zaznamenal G-Shock ohromný nárůst popularity. Tyto hodinky si pro jejich odolnost a také jasnou rozpoznatelnost oblíbili lidé z mnoha odvětví, ať už se jednalo o vojáky, příslušníky ozbrojených a záchranných složek, sportovce nebo umělce. Není tak překvapením, že Casio se svému novému prodejnímu hitu opravdu věnovalo, a když Ibe vyvíjel vzhledově uhlazenější G-Shocky s ocelovým pouzdrem (představeny v roce 1996), dostal tenkrát k ruce už osm vývojářů.

V některých letech Casio ročně uvedlo i přes 200 modelů, ale nebylo to jen o kvantitě. Japonský gigant postupně vylepšoval použitou technologii. Na začátku byly kromě nezbytné odolnosti nedílnou součástí G-Shocků funkce stopek, alarmu, 12/24hodinového režimu a samozřejmě podsvícení. Pokud se podíváme na výčet dalších funkcí, které Casio během let přidávalo, je jasné, že značka ušla dlouhou cestu. Posuďte sami z výčtu některých vlastností, jimiž jsou vybaveny rozličné modely.

• Twin Sensor - kompas a teploměr
• Triple Sensor - kompas, teploměr a tlakoměr/výškoměr
• Tough Solar - napájení umělým i slunečním světlem
• Multi Band 6 - rádiové řízení času na základě atomových hodin
• GPS Hybrid Wave Ceptor - řízení času pomocí GPS kdekoliv na světě
• Bluetooth - možnost propojení s chytrým telefonem

Kromě odolnosti, technické nadupanosti a širokém záběru kolekcí si G-Shocky získaly na oblibě také díky atraktivní cenové politice, kdy si vybere opravdu každý. Nejlevnější kousky začínají na pár tisících a končí se v řadě MR-G na desítkách tisíc. Tedy, končilo se. Casio před pár lety překvapilo a uvedlo limitovanou edici MRG-G1000HT s cenovkou 168 tisíc korun. A světe div se, po všech 300 kusech se jen zaprášilo. Od té doby spatřily světlo světa další tři takové edice s ještě vyšší cenou a scénář se vždy opakoval.

Pokud vám výše uvedené nestačí jako důkaz, že Japonci s hodinkami G-Shock opravdu dobyli svět, tak pro vás máme jedno číslo. Sto miliónů, tj. 100 000 000. S tímto číslem se Casio pochlubilo loni v druhé půlce roku, když oznámilo, že přesně tolik G-Shocků od roku 1983 vyrobilo. Od té doby už přibylo dalších pár miliónů a nezdá se, že by se toto tempo mělo zpomalit...